Změny v kontrolním hlášení a výše pokut

25.01.2023

Vláda s účinností od 1.1.2023 schválila nový daňový balíček, který mimo jiné přináší i novinky u kontrolního hlášení. 

Daňový balíček kromě změn v oblasti kontrolního hlášení obsahuje také např. zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony nebo rozdělení paušální daně OSVČ do tří pásem. V prvním pásmu se bude platit 6208 Kč, v druhém 16 000 Kč a ve třetím 26 000 Kč a OSVČ se do nich budou řadit dle výše svých příjmů.

Změny v kontrolním hlášení

Plátce DPH je povinen podat kontrolní hlášení ve dvou případech:

1. když měl DPH na výstupu, tj. uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal úplatu (zálohu), z níž mu vznikla povinnost odvést DPH. Pokud tedy plátce uskutečnil pouze plnění s místem plnění mimo území ČR, nemá povinnost podat KH.

2. když měl DPH na vstupu, tj. přijal plnění s místem plnění v tuzemsku a vznikla mu povinnost z přijatého plnění odvést DPH, tedy se rozhodl uplatnit odpočet z přijatého zdanitelného plnění nebo mu vznikla povinnost z přijatého plnění odvést DPH, např. při režimu přenesené daňové povinnosti u stavebních prací nebo při pořízení zboží z jiného členského státu

V ostatních případech není povinnost podat kontrolní hlášení, avšak nově je zde povinnost ho podat v případě výzvy správce daně


Kontrolní hlášení v reakci na výzvu správce daně

Nebylo-li KH podáno ve stanovené lhůtě, ať už k tomu byl důvod jakýkoliv, a plátce je k podání KH vyzván správcem daně, musí tak plátce učinit v náhradní lhůtě 5 dnů od oznámení výzvy a to i přesto, že povinnost podat KH původně vůbec neměl. Reakce na výzvu tak musí být formou kontrolního hlášení.

Lhůta pro podání následného KH

Nově dochází ke změně ve lhůtě, do kdy má plátce podat následné KH, pokud od správce daně obdrží výzvu na změnu, doplnění či potvrzení původně podaného kontrolního hlášení. Doposud lhůta činila 5 pracovních dnů od oznámení výzvy tzn. od okamžiku, kdy si subjekt výzvu "vybral" z datové schránky.

Podle nové právní úpravy musí plátce podat následné KH do 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky. Pokud není výzva doručována do datové schránky, je tam lhůta 5 pracovních dnů od oznámení výzvy.

Dodáním výzvy do datové schránky se rozumí okamžik, kdy výzva přijde do datové schránky, nikoliv kdy je daňovým subjektem skutečně přečtena tzn. oznámena.

Sankce spojené s KH

Pokud plátce nepodá KH v zákonné lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

a) 1.000 Kč pokud KH podá, aniž by k tomu byl vyzván,

b) 10.000 Kč pokud KH podá v náhradní lhůtě na výzvu správce daně,

c) 30.000 Kč pokud nepodá následné KH na základě výzvy správce daně nebo

d) 50.000 Kč pokud KH nepodá ani v náhradní lhůtě,

e) 500.000 Kč pokud došlo k opravdu závažnému maření či ztěžování správy daně. 

Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinností došlo.

Od ledna 2023 nemůže plátce dostat pokutu 10 000 Kč v situaci, kdy je správcem daně vyzván, aby KH podal, pokud mu původně povinnost podat KH nevznikla.

Další významnou změnou je to, že se pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč za porušení povinností souvisejících s KH snižují na polovinu a to v těchto případech:

  • plátce je fyzickou osobou,
  • plátce má čtvrtletní zdaňovací období nebo
  • plátce je společnost s ručením omezeným, kdy tato společnost má jediného společníka a tím je fyzická osoba.

Dochází k rozšíření vyloučení vzniku pokuty za nepodání KH. Doposud platilo, že pokud plátce v daném kalendářním roce poprvé podal KH po lhůtě pro podání bez výzvy správce daně, nemusel pokutu ve výši 1 000 Kč hradit.

Nově se toto prominutí vztahuje také na situaci, kdy je poprvé v kalendářním roce vyzván k podání správcem daně, kde by pokuta činila 10 000 Kč.

Rozhodujícím momentem je v tomto případě okamžik vzniku pokuty, nikoliv to, za jaké období byla pokuta udělena. V praxi by to tedy znamenalo, že pokud by zkraje roku 2023 Finanční správa udělila pokutu týkající se období 2022 ve výši např. 1 000 Kč, bude její vznik vyloučen. 

Prominutí pokut

Žádost o prominutí pokuty může plátce daně podat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu, a kromě toho je nutné uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Učinit tak může ovšem pouze za předpokladu, že existují ospravedlnitelné důvody pro prominutí pokuty. Těmi mohou být například:

a) nastalý nepříznivý zdravotní stav daňového subjektu či jeho zástupce, bránící plnění jeho povinnosti podat kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě,

b) hromadná či individuální živelní pohroma,

c) nefunkčnost Portálu MOJE daně v poslední den lhůty či náhradní lhůty pro podání kontrolního hlášení.

Přesto však Finanční správa nemusí prominutí pokuty schválit. Posuzuje zejména závažnost porušení daňových či účetních předpisů. Např. je-li osoba, u níž se hodnocení provádí, nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou. Zda-li byl plátce alespoň jednou pravomocně uznán vinným ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu (zde se jedná o trestné činy daňové a poplatkové, týkající se porušení povinností při správě daní, dále trestný čin dotačního podvodu, trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a trestný čin poškozování finančních zájmů Evropských společenství) nebo pokud plátce prováděl činnosti nebo se zapojil do obchodů, u nichž existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, přičemž správce daně vydal u tohoto objektu zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen. K této problematice byl vydán samostatný velmi obsáhlý metodický pokyn GFŘ D-29.


Ivana Kilián, Vaše účetní, tel: +420 776 888 105
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!